Představte si svět, který nevidíte. Nevoní, nemá žádný zvuk, nelze se ho dotknout. A přesto v něm dnes žijete pomalu víc než ve skutečném světě. Kyberprostor – digitální realita, kde se odehrává velká část našeho pracovního života, osobních vztahů i zábavy. Místo, kde probíhají miliardy transakcí, sdílení informací i útoků, o kterých většina lidí nemá ani tušení.
Jenže co to ten kyberprostor vlastně je? Kdo ho ovládá? A proč se z něj stalo jedno z nejrizikovějších míst současnosti? Na to se dnes podíváme.
Co je to kyberprostor, jak vznikl a k čemu slouží
Termín kyberprostor poprvé použil americko-kanadský spisovatel William Gibson v roce 1982 ve své povídce „Burning Chrome“ a následně ho proslavil v románu „Neuromancer“ z roku 1984. Původně šlo o literární vizi virtuálního světa, ale postupem času se tento pojem stal běžnou součástí našeho slovníku.
Z technického hlediska představuje kybernetický prostor nehmotný svět vytvořený vzájemným propojením počítačových, informačních a komunikačních systémů.
Historicky vznik kyberprostoru úzce souvisí s vývojem počítačů po roce 1945 a studené válkou mezi USA a SSSR. Americká agentura DARPA tehdy dostala za úkol vyvinout komunikační síť, která by vydržela i jaderný útok. Výsledkem byl decentralizovaný systém bez řídících center, jehož dnešním nástupcem je internet.
Tip: Zajímají vás dějiny internetu? Prozkoumejte základní informace.
Kyberprostor zahrnuje:
fyzická a telekomunikační zařízení (počítače, servery, smartphony...),
počítačové systémy a software zajišťující funkčnost,
propojení sítí umožňující komunikaci,
samotná uživatelská data a informace.
K čemu kyberprostor slouží?
Jeho hlavní devízou je, že uživatelé mohou rychle a snadno komunikovat, posílat si soubory či uskutečňovat obchodní transakce. Umožňuje nám vytvářet, uchovávat, upravovat, sdílet a používat informace napříč celým světem. Díky kyberprostoru můžete komunikovat e-mailem, chatovat, sdílet obsah na sociálních sítích nebo nakupovat online.
Zajímavostí je, že kyberprostor nespadá pod žádnou centrální mocnost, která by kontrolovala všechny jeho části. Zároveň poskytuje určitou míru anonymity, což bohužel otevírá dveře i různým kybernetickým hrozbám. Proto je důležité vědět, jak se v tomto prostředí bezpečně pohybovat a jak chránit své digitální „já“.
Jaké hrozby v kyberprostoru číhají
V digitálním světě číhá stále více nebezpečí. Podle výzkumu se celosvětové náklady na kyberkriminalitu mají do roku 2025 vyšplhat až na 10,5 bilionu dolarů ročně, což je oproti 3 bilionům v roce 2015 pořádný skok. Útočníci své metody totiž neustále zdokonalují a kybernetické útoky jsou čím dál sofistikovanější a těžko rozpoznatelné.
Mezi nejčastější kybernetické hrozby patří:
Malware – škodlivý software včetně virů, červů a trojských koní, který může způsobit ztrátu dat, zneužití přístupu k vašim účtům nebo převzetí kontroly nad zařízením.
Phishing – podvodné pokusy o získání citlivých údajů, jako jsou přihlašovací jména, hesla nebo údaje o platebních kartách.
Ransomware – drží vaše počítače nebo soubory jako rukojmí pomocí šifrování a požaduje výkupné.
DDoS útoky – znepřístupnění webových stránek zahlcením serverů velkým množstvím požadavků.
V roce 2021 bylo v Česku zasaženo určitou formou ransomwaru 30 % dotázaných společností, přičemž nejvíce útoků zaznamenaly oblasti maloobchodu a vzdělávání.
Navíc se v kyberprostoru vyskytují i další nebezpečí jako kyberšikana, kybergrooming (varianta sexuálního zneužívání) nebo kyberstalking (pronásledování a obtěžování). Tyto jevy jsou obzvlášť nebezpečné pro děti a mladistvé.
Finanční dopady kybernetických útoků nejsou jen přímé. Kromě možného zaplacení výkupného u firem zahrnují také smluvní pokuty, ztráty ze zastavení provozu, náklady na reakci na incident a investice do nové IT infrastruktury. Například americké město Atlanta odmítlo (což je správné!) zaplatit výkupné 50 tisíc dolarů, ale následně muselo vynaložit více než 2 miliony dolarů na řešení následků útoku.
Je důležité vědět, že v online světě nelze mít naprosté soukromí. Cokoliv umístíte na internet, se dříve či později může dostat do nepovolaných rukou.
Jak se v kyberprostoru chovat bezpečně
Prevence je vždy účinnější než řešení následků kybernetického útoku. Podle výzkumu IBM činí celosvětové průměrné náklady na únik dat 4,45 milionu dolarů, což jasně ukazuje, jak drahé může být podceňování digitální bezpečnosti.
Chcete-li chránit svá data a soukromí, dodržujte několik základních pravidel:
Silná hesla a vícefázové ověření – používejte kombinace velkých a malých písmen, číslic a speciálních znaků. Ideálně by mělo heslo obsahovat alespoň 15 znaků. Kde to jde, používejte i vícefaktorové ověření, například pomocí SMS kódu nebo mobilní aplikace.
Pravidelné aktualizace – udržujte svůj software a hardware aktuální, aktualizace totiž zamezují novým bezpečnostním hrozbám.
Opatrnost při klikání – neklikejte na podezřelé odkazy v e-mailech nebo zprávách, které mohou obsahovat malware. Když si nejste jisti, poraďte se nebo zavolejte do dané instituce, zda vám opravu něco posílala.
Chraňte své osobní údaje – důkladně zvažte, komu a jaké informace o sobě sdělujete.
Využívejte šifrování a VPN – zvláště při připojování k veřejným Wi-Fi sítím.
Skutečnou hodnotu a zranitelnost osobních údajů nám ukazují právě stále častější kybernetické útoky. Proto je důležité své digitální stopy pečlivě hlídat. Pokud máte podezření na slabá místa ve vašem IT systému, bezpečnostní audit může odhalit potenciální problémy dřív, než je najdou hackeři, více na www.bezvarady.eu.
Zdroj obrázků: Gorodenkoff / stock.adobe.com, Pixabay.com
