Téměř každé druhé manželství v Česku končí rozvodem – ten by nově mohl být jednodušší. Vláda totiž připravuje novou reformu rozvodů. Pokud se manželé dohodnou na péči o děti nebo na rozdělení majetku, soud by je mohl rozvést hned při prvním stání. Jak ale řešit případy, kdy k vzájemné dohodě nedošlo? Přinášíme komentář znalecké kanceláře EqSA.
České soudy řeší ročně zhruba 21 tisíc rozvodů. Až polovina párů se navíc nedohodne na péči o děti nebo musí řešit majetkový spor. „V posledních letech jsme vypracovali řadu posudků, které se věnovaly vypořádání společného jmění manželů. Nejčastěji šlo o stanovení hodnoty nemovitostí nebo podniků,“ vysvětluje konzultant Miloš Kačírek ze znalecké kanceláře EqSA.
Pokud se bývalí partneři nedokáží na rozdělení majetku domluvit, vychází soudce z již zmíněného společného jmění manželů. To zaniká dnem rozvodu, samotné vypořádání může ale trvat i několik let. Při rozhodování se zohledňují například shodná tvrzení manželů o společném majetku. Pokud jsou ale jejich výpovědi odlišné, musí soud jmenovat znalce, který hodnotu společného jmění stanoví.
„Při oceňování majetku došlo k poměrně výrazné změně. Můžeme to uvést na příkladu nového auta – v minulosti soud vycházel z ceny, kterou mělo auto v době zániku SJM, což je datum rozvodu. Nyní ale soud zohledňuje cenu auta až v okamžiku skutečného vypořádání majetku – to může být i několik let po rozvodu. Cena auta se během této doby mohla výrazně změnit,“ vysvětluje konzultant Miloš Kačírek ze znalecké kanceláře EqSA.
Ve většině případů soud vychází z toho, že každý má nárok na stejný podíl ze společného majetku. Výjimečně ale může jeden z exmanželů dostat méně – například tehdy, když partner opustí společnou domácnost, nestará se o děti a nepřispívá na jejich výchovu.
Zdroj foto: Unsplash.com, Pixabay.com
