Společenská poptávka po udržitelnosti podnikání platí i pro tabákové společnosti. Pozornost věnovaná tomu, aby se plnily všechny formy regulací je možná ještě větší než u jiných odvětví, říká Alexandr Kryvošejev, viceprezident společnosti JTI zodpovědný za vnější vztahy pro východní Evropu. Principy udržitelnosti jsou dle jeho slov přirozenou součástí všech obchodních procesů v JTI a nejen to. JTI usiluje o to smysluplně přispívat k udržitelnému rozvoji na mnoha úrovních a inspirací jsou často i nápady zaměstnanců.
Pokud se bavíme o tabákových společnostech, může být na první pohled obtížné představit si, že udržitelnost je součástí jejich filozofie. Kde najdeme principy udržitelnosti v působení JTI?
Udržitelnost je nedílnou součástí našeho působení ve všech ohledech, zcela nepochybně je v naší filozofii. Tabákové firmy si nemůžeme odmyslet. Je to legitimní odvětví byznysu, a je třeba v něm fungovat udržitelně. A přesně to děláme. Jsme standardní společnost; nikdo nás nevyjímá z povinnosti plnit společenskou poptávku po udržitelnosti. Bavíme se o tom, jaký dopad má naše činnost na společnost, jak pečovat o zaměstnance, o dopadech na komunity v lokalitách, kde působíme. Existují různé normy a požadavky, kterými se musíme řídí. Úplně stejně jako u jiných společností. Řekl bych, že coby tabáková společnost musíme být dvojnásob ostražití a věnovat těmto věcem více pozornosti.
Jak se udržitelnost projevuje v běžném chodu společnosti?
Je samozřejmé, že žádná firma se nemůže zaměřit na všechny cíle udržitelného rozvoje. Zvolili jsme si několik oblastí, na které se soustředíme. Zaměřujeme se na řetězec dodavatelů, na lidi, na naše služby a produkty a samozřejmě na to, abychom splňovali veškerou legislativu a další platné regulace.
Máme řadu aktivit, které se týkají farmářů, obchodování i naší hlavní činnosti, což je produkce a výroba. Příkladem je třeba program, ve kterém se zaměřujeme na to, aby pěstitelé využívali moderní postupy, uměli kultivovat plodiny, snižovat spotřebu vody. To jsou oblasti, ve kterých je vzděláváme, radíme jim a také do nich směřujeme investice.
Nakupujeme správná semena, učíme je pracovat tak, aby zvyšovali produkci i efektivitu, šetřili vodu. V Brazílii nebo v Malawi podporujeme programy na obnovení lesního porostu.
Nějakých 58 procent pěstitelů, se kterými přímo spolupracujeme, se účastní tohoto programu. Stejně tak přibližně 90 procent obchodních zástupců a prodejců tabáku.
Myslíte, že vývoj směřuje k tomu, že tabákové výrobky budou označovány jako “bio”, “green” nebo “eco – friendly”, podobně jako to vidíme třeba u potravin, kosmetiky nebo v módě?
Především, než se nadějeme, může to být předmětem nějaké regulace. Pokud se podíváme například na přístup k plastům, tak je jasné, že něco takového nás brzy čeká. Na druhé straně, určitou certifikací procházíme již nyní. A je to správné.
Certifikace jsou velmi důležité, protože ukazují hodnocení třetí strany. Nejsme tím pádem v situaci, kdy sami o sobě říkáme, že jsme skvělí. Certifikace ukazuje, jak na tom skutečně jste – protože se klidně může stát, že si myslíte, že děláte všechno dobře, ale ve skutečnosti byste měli něco zlepšit. Dostává se vám tak rady od někoho zvenčí, a následně i určitého potvrzení kvality. Je to ten nejlepší způsob, jak prokázat svému okolí i obchodním partnerům, že plníte vše, co máte, a že dokážete myslet dopředu.
Podporujete udržitelnost i nějakými dalšími aktivitami nebo projekty, které nejsou přímo součástí vašeho podnikání? Můžete některé zmínit?
Tady v České republice spolupracujeme na příklad s organizací “Život 90”. Je to vynikající program se výtečnou reputací zaměřený na péči o seniory. Jsme velmi pyšní, že s touto organizací můžeme spolupracovat. Konkrétně jde o skvělé programy, které pomáhají starším lidem žít život naplno, také jim zajišťujeme pomoc a nějaké základní služby.
Pracujeme také se znevýhodněnými skupinami. V České republice je příkladem Akademie podnikání pro svobodné rodiče. Na tuto iniciativu jsem zvlášť pyšný, protože nápad zaměřit se tímto směrem je od našich zaměstnanců. Je to výborný program, protože cílem není dát lidem ryby, ale naučit je rybařit. Tak mohou být soběstační do budoucna.
Na Slovensku pomáháme znevýhodněným komunitám ve spolupráci s několika místními neziskovými organizacemi. Během pandemie jsme podporovali další zajímavou iniciativu – zaměstnávání lidí, kteří šili roušky. Dostali práci, která má nějakou hodnotu, a vydělali si peníze.
Zmínil jste, že jeden z těch podnětů byl od vašich zaměstnanců. Jsou i nějaké další?
Všechny ty věci, o kterých jsem mluvil, by se bez našich lidí neděly. To oni je dělají. Zároveň je to věc, na kterou můžeme být jako firma skutečně pyšní. Mimo to víme, že přístup firmy k otázce udržitelnosti, hraje roli i při náboru zaměstnanců.
Pokud jde o konkrétní nápady, lidé přicházejí třeba s tipy na drobná zlepšení, co se týká šetrnějšího hospodaření s vodou, energiemi nebo provozu firemních vozidel. V kancelářích jde také o nakládání s odpadem. Další kapitolou je dobrovolnictví – pomoc některým specifickým komunitám, ekologické aktivity, jako je sázení stromů. V době covidových lockdownů jsme dělali různé sbírky – jako zaměstnanec jste přispěl nějakou částkou a firma pak ten dar dorovnala.
Jste nadnárodní společnost, působíte v mnoha zemích. Vnímáte nějaké rozdíly ve vnímání udržitelnosti v různých zemích? Je to rozdílné vnímání v nějakém ohledu překážkou?
Vždy pracujeme s místními lidmi, tudíž to jsou oni, kdo nám říká, na co se máme v dané lokalitě zaměřit. Je potřeba vnímat kulturní odlišnosti a přizpůsobit se. Zároveň ale vždy přinášíme určitý standard. Ne vždy je možné ho dosáhnout. Například, pokud jsme v zemi, kde jsou problémy s dodávkami elektřiny, budete se těžko soustředit na šetření energie. Nejprve musíte zajistit, aby nějaká vůbec byla. Ale principy, přístup a zaměření na ty čtyři základní oblasti, které jsem zmínil na začátku, to je univerzální.
Zdroj foto: JTI
