Genealogie, hledání předků, je v USA považována za druhý nejoblíbenější koníček. A podobnou popularitu si získala i v našich zemích. Proč najednou všichni hledají své praprapraprapradědečky a vytváří rodokmeny?
Vyhledávání předků tak daleko do minulosti, jak jen je to možné, je vzrušující a uspokojující. Tedy aspoň tak ho popisují lidé, které genealogie zajímá. Tvrdí, že stejné pocity ve vás vyvolává i to, když se vám podaří zdokumentovat rodinu někoho jiného.
Proč by to někdo dělal?
Protože v každém z nás je zakódována touha poznat lidi, díky nimž jsme se vůbec narodili. Všichni si občas říkáme, po kom asi máme vlastnost, která se u nikoho jiného v rodině neobjevuje. Někdy nás napadá, jestli náhodou nejsme příbuzní s nějakou známou osobností nebo zdali nemáme část rodiny na druhém konci světa. A k takovým situacím opravdu dochází. Rodokmeny rodiny nám ukazují, jak je svět malý.
Odborníci se shodují, že hledání kořenů je skutečně užitečné. Někdo může z životů předků zjistit, proč ho trápí určité dědičné choroby, jinému třeba dodá odvahu zjištění, že jeho předek byl vysokého postavení.
Nejde jen o jména
Sestavit rodokmen co nejvíce do historie je sice při vyhledávání předků primární cíl, avšak nejde jen o jména a data zapsaná někde v tabulce. Ze záznamů se často dají vypátrat i životní příběhy, radosti a strasti. Člověk pak téměř cestuje v čase, když přemýšlí, co zažívali jeho předkové.
Je to náročný koníček
Bohužel to chce trpělivost. Probírat se starými matrikami a dokumenty není zrovna snadné. Genealogové se dnes sice shromažďují na několika internetových stránkách, kde si vyměňují a doplňují informace, ale bez fyzických materiálů se obejít nelze. Hlavně je potřeba vědět, kde hledat.
Kdo chce pátrat v minulosti jen tak pro zábavu, nejspíš si vystačí sám. Komu jde o reálné výsledky, může oslovit odborníky. Profesionální genealogové se vyznají v matrikách, pozemkových knihách a dalších pramenech nejen na území ČR a jsou schopní vypátrat rodinu několik století zpět. A to už jsou skutečně zajímavé věci. No řekněte sami, nenapadlo vás třeba někdy, jak se asi vaši předkové zachovali během první světové války?